AI a trh práce v Evropě: které dovednosti budou v roce 2026 nejdůležitější?

Úvod

Umělá inteligence už není vzdálený trend, ale běžná součást evropských pracovišť. Ovlivňuje, jak hledáme práci, jak plníme pracovní úkoly i za jaké dovednosti jsou zaměstnavatelé ochotni platit. Vztah mezi AI a trhem práce vyvolává silné emoce. Rozšířená představa, že umělá inteligence prostě nahrazuje lidi, však evropským datům neodpovídá.

Realita je složitější. AI do evropských firem opravdu proniká, ale velmi nerovnoměrně. Její vliv se projevuje hlavně ve změně náplně práce, nikoli v hromadném propouštění. Požadavky zaměstnavatelů se navíc mění rychleji, než stíhají inzeráty na volná místa. Na základě výzkumů evropských institucí a mezinárodních organizací zabývajících se trhem práce se podíváme, co se na evropském trhu práce v roce 2026 doopravdy děje, které dovednosti budoucnosti nabývají na významu a co to znamená pro vás, pokud chcete zůstat konkurenceschopní.

Hlavní závěry:

• Generativní AI v práci používá v průměru 32 % pracujících v EU a 43 % v USA.
• Výzkumy neukazují pokles zaměstnanosti ve firmách, které AI zavádějí. Naopak u nich roste produktivita, v průměru zhruba o 4 %.
• Nejvíce se mění administrativní a kancelářská práce a jednoduchá tvorba textů.
• Zaměstnavatelé oceňují kritické používání AI, práci s daty, komunikaci a přizpůsobivost.

Jak AI mění trh práce v Evropě

AI používá stále více lidí, Evropa však za Spojenými státy stále zaostává. Podle Evropského šetření pracovních podmínek, které Eurofound provedl v roce 2024 v 35 zemích, používalo generativní AI v práci zhruba 12 % pracujících. V jednotlivých zemích se tento podíl pohyboval od necelých 3 % až téměř po čtvrtinu pracovní síly.

Samostatný průzkum Evropské komise z počátku roku 2026 ukázal, že AI v nějaké podobě využívá o něco více než polovina Evropanů a zhruba každý čtvrtý ji používá přímo v práci. Nejčastěji po ní sahají manažeři, specialisté a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Stejný vzorec se opakuje v řadě dalších studií.

Na úrovni firem zjistil průzkum Evropské centrální banky (ECB) mezi 5 000 podniky, že ve dvou třetinách z nich zaměstnanci AI používají. Hodně však záleží na velikosti firmy: AI využívá téměř 90 % podniků s nejméně 250 zaměstnanci, ale jen 60 % firem s méně než deseti zaměstnanci. Srovnání EU a USA, které v roce 2026 zveřejnily Centrum pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) a Federální rezervní banka v St. Louis, navíc ukázalo, že na začátku roku 2026 používalo generativní AI v práci 43 % Američanů, zatímco průměr EU činil 32 %. Mezi sledovanými evropskými zeměmi se podíl pohyboval od 26 % v Itálii po 36 % ve Velké Británii.

Podstatné je zjištění studie Evropské investiční banky (EIB), která zahrnula více než 12 000 firem: zavedení AI zvýšilo produktivitu práce v EU v průměru zhruba o 4 %. Zároveň se nenašly žádné důkazy o krátkodobém poklesu zaměstnanosti. Největší přínos zaznamenaly středně velké a velké firmy, které si mohly dovolit souběžně investovat do školení zaměstnanců a datové infrastruktury.

Které profese umělá inteligence mění?

AI neruší celé profese, ale hlavně mění, z jakých úkolů se práce skládá. Analýzy založené na datech z evropského Výběrového šetření pracovních sil (v Česku ho provádí Český statistický úřad) ukazují, že AI má největší dopad na profese, v nichž převažují duševní a analytické úkoly bez pevné rutiny, a nejmenší na manuální práci. Mezi nejvíce zasažené patří administrativní a kancelářské úkoly a jednoduchá tvorba obsahu, protože nástroje generativní AI už umějí psát texty, shrnovat dokumenty a zvládat rutinní zadávání dat.

Tuto změnu pravděpodobně nejvíce pociťují absolventi a lidé na začátku kariéry. Průzkum náborové platformy Handshake, který proběhl v roce 2026 mezi evropskými studenty a zaměstnavateli, ukázal, že více než polovina zaměstnavatelů očekává vlivem AI změnu požadavků na nástupní pozice a rostoucí význam komunikačních dovedností. Evropští absolventi hledí na své kariérní vyhlídky stále pesimističtěji. Jedním z důvodů je AI, dalším celkově silná konkurence o pracovní místa. Velkou roli však hraje také hospodářská situace a opatrnost zaměstnavatelů při náboru, a proto je obtížné vliv samotné AI přesně oddělit.

Širší kontext přinášejí údaje o nezaměstnanosti mladých lidí. Podle Eurostatu dosahovala nezaměstnanost mladých v polovině roku 2026 zhruba 14,8 % v eurozóně a 15,5 % v celé EU. Rozdíly mezi zeměmi jsou ovšem velké: od přibližně 7,5 % v Německu až po více než 25 % v některých státech jižní Evropy. Tyto rozdíly přitom odrážejí odlišné systémy odborného vzdělávání a strukturu trhů práce stejnou měrou jako samotný vliv AI.

Nové profese spojené s AI

AI nejen narušuje zavedený pořádek, ale vytváří i zcela nové druhy práce. Podle zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) o budoucnosti pracovních míst z roku 2025, která vychází z odpovědí více než 1 000 zaměstnavatelů z 55 ekonomik, vznikne do roku 2030 ve světě 170 mil. nových pracovních míst a 92 mil. jich zanikne. Čistý přírůstek tak činí 78 mil. pracovních míst. Specialisté na umělou inteligenci a strojové učení patří podle zprávy k nejrychleji rostoucím profesím.

V Evropě roste poptávka nejen po inženýrech AI a datových analyticích, ale také po lidech, kteří propojují svět technologií s obchodní částí firmy. Patří mezi ně například koordinátoři zavádění nástrojů AI, tvůrci zadání a pracovních postupů pro AI, specialisté na správu dat a pracovníci, kteří dohlížejí na rozhodování s podporou AI v regulovaných odvětvích, jako jsou finance nebo zdravotnictví. Dlouhodobě chybějí odborníci na kybernetickou bezpečnost. Národní úřady po celé Evropě hlásí tisíce neobsazených míst a s rozšiřováním AI se zvětšuje i prostor, který musí firmy chránit před útoky.

Dovednosti budoucnosti: které technické dovednosti získávají na hodnotě?

Podle celosvětových dat WEF nejrychleji roste poptávka po dovednostech v oblasti AI a analýzy velkých objemů dat. Těsně za nimi následují počítačové sítě a kybernetická bezpečnost, dále pak obecná technologická gramotnost. Jde o globální údaje, odpovídají však závěrům evropských výzkumníků trhu práce, mimo jiné Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), které zkoumá dovednosti pracovníků v EU v oblasti AI. Ukazuje se rostoucí propast mezi dovednostmi, které zaměstnavatelé požadují, a těmi, kterými současná pracovní síla disponuje.

V praxi to neznamená, že se každý musí stát expertem na strojové učení. Pro většinu lidí jsou důležitější jiné technické dovednosti: umět efektivně pracovat s nástroji AI, znát jejich omezení a kriticky hodnotit jejich výstupy, nikoli je slepě přijímat.

Proč záleží na práci s daty

Schopnost pracovat s daty je základem většiny popsaných změn. Ať už jde o reklamu, finance, provoz nebo zákaznický servis, zaměstnavatelé stále častěji očekávají, že pracovníci dokážou interpretovat data, odhalit chyby nebo zkreslení v analýzách vytvořených pomocí AI a rozhodovat se na základě faktů, nikoli jen podle intuice.

To je jeden z důvodů, proč analytické myšlení podle WEF dlouhodobě patří mezi nejdůležitější dovednosti s výhledem do roku 2030, a to vedle AI a práce s velkými objemy dat. Obojí spolu souvisí. Když nástroje AI přebírají stále více mechanické práce s daty, hodnota člověka se přesouvá k posouzení, co data znamenají a jaké kroky z nich vyplývají.

Proč měkké dovednosti stále hrají roli

Navzdory technologickému posunu data nepotvrzují, že by měkké dovednosti ztrácely na významu. Řada studií ukazuje spíše opak. Analýzy WEF opakovaně dokládají, že kreativní myšlení, psychická odolnost, flexibilita a přizpůsobivost i zvídavost a ochota celoživotně se vzdělávat nabývají na významu souběžně s technickými dovednostmi a nejsou jimi vytlačovány.

Dává to smysl. Když AI přebírá stále více rutinních analýz a psaní, roste význam typicky lidských činností, jako je složité rozhodování, komunikace se zúčastněnými stranami, etické uvažování a vedení lidí. Jedna evropská IT firma, která zaměstnává začínající programátory na projektech pro klienty z EU, to vystihla jednoduše. Psát dobrá zadání pro AI se člověk naučí poměrně snadno, ale o tom, zda nový kolega uspěje, skutečně rozhoduje schopnost jasně komunikovat, přijímat zpětnou vazbu a zapadnout do týmu.

Co zaměstnavatelé hledají v roce 2026

Evropští zaměstnavatelé zřejmě kladou menší důraz na konkrétní certifikáty z AI a větší na to, jak uchazeč přemýšlí a jak rychle se přizpůsobuje. V průzkumech mezi firmami se opakuje několik témat: prokazatelná schopnost používat nástroje AI odpovědně a kriticky, dobrá písemná i ústní komunikace, konkrétní výsledky práce (portfolio nebo dokončené projekty, nikoli jen diplomy) a doklady o tom, že se uchazeč v nových situacích rychle učí.

Někteří personalisté zároveň upozorňují na konkrétní nedostatky u nováčků na trhu práce, mimo jiné v profesní komunikaci a v základní práci s dokumenty. Naznačuje to, že základní pracovní dovednosti, a nejen zběhlost v používání AI, uchazeče stále výrazně odlišují od konkurence. Platí to zejména pro absolventy, kteří soupeří o méně nástupních pozic na trhu práce ovlivněném zaváděním AI i celkovou hospodářskou opatrností.

Jak se připravit na změny na trhu práce

Nejlepší přípravou pro vás nemusí být úplná změna kariéry a přechod na technickou pozici v oblasti AI. Důležitější je naučit se dobře pracovat s nástroji AI, které jsou užitečné ve vašem oboru, posilovat měkké dovednosti, po nichž je stále poptávka, a sledovat, jak se mění očekávání zaměstnavatelů.

Kde začít? Místo abyste se nástrojům generativní AI vyhýbali, naučte se je vědomě a kriticky používat ve své současné práci. Vyplatí se také sbírat konkrétní doklady svých dovedností v podobě projektů a portfolia, místo abyste spoléhali jen na certifikáty. Rozvíjejte schopnost pracovat s daty, i když data nejsou hlavní náplní vaší práce, a berte komunikaci a přizpůsobivost jako klíčové pracovní dovednosti, nikoli jako příjemný bonus.

Změna kariéry: na co se zaměřit?

Pokud zvažujete přechod na techničtější pozici nebo práci spojenou s AI, výzkumy poukazují na několik oblastí, kde je v Evropě skutečná a trvalá poptávka: pozice spojené s daty, kybernetická bezpečnost a role, které kombinují technické znalosti s odborností v konkrétním odvětví, například ve financích, zdravotnictví nebo veřejné správě. Obecná tvrzení o „znalosti AI“ mají pro zaměstnavatele menší váhu než konkrétní, doložitelná schopnost využít nástroje AI k řešení skutečného obchodního problému.

Počítejte také realisticky s časem. Nábor začínajících pracovníků v IT se v části Evropy výrazně zpomalil, a proto mohou být portfolio, praktické zkušenosti z projektů a kontakty v cílovém oboru stejně důležité jako jakýkoli jednotlivý certifikát. Pokud uvažujete o rekvalifikačním kurzu, vybírejte takový, jehož výsledkem je konkrétní projekt, který můžete zaměstnavateli ukázat.

Shrnutí: AI a trh práce v roce 2026

Data evropských institucí ukazují mnohem složitější obraz, než nabízejí oba krajní postoje v debatě o AI a pracovních místech. Umělá inteligence se v Evropě opravdu šíří, i když stále pomaleji než v USA, a mění náplň mnoha profesí, místo aby hromadně rušila pracovní místa. Firmy, které rozumně investují, dosahují měřitelného růstu produktivity a vedle profesí procházejících proměnou vznikají i zcela nové. Umělá inteligence a trh práce jsou tedy úzce propojené, změna však probíhá postupně.

Pro pracující je závěr jasný: místo paniky je lepší se přizpůsobit. Nejlépe připraveni na rok 2026 a další roky budou ti, kdo s nástroji AI pracují s jistotou a zároveň rozvíjejí schopnosti, které žádný současný systém umělé inteligence plně nenahradí: úsudek, komunikaci a přizpůsobivost.

Zdroje

• Generativní AI v práci: od vlivu na profese k reálnému využití na evropských pracovištích, Eurofound, na základě Evropského šetření pracovních podmínek 2024
• Propast v zavádění AI: kdo získává, kdo ne a co to znamená pro pracující, Evropská komise
• Umělá inteligence: přítel, nebo nepřítel náboru v dnešní Evropě?, Evropská centrální banka
• Rozdíly v zavádění AI v Evropě a USA, Centrum pro výzkum hospodářské politiky (CEPR)
• Jak AI ovlivňuje produktivitu a pracovní místa v Evropě, Centrum pro výzkum hospodářské politiky (CEPR)
• Zavádění AI, produktivita a zaměstnanost: data z evropských firem, Evropská investiční banka
• Zpráva o budoucnosti pracovních míst 2025, Světové ekonomické fórum
• Eurostat, Výběrové šetření pracovních sil v EU a údaje o nezaměstnanosti mladých lidí (2026)
• Výhled evropského trhu talentů: absolventi roku 2026 v ekonomice poháněné AI, Handshake